Název SFX archivu - Název samorozbalovacího archiuv a adresář, kde se má vytvořit. Standardně se používá název právě otevřeného archivu.
Standardní adresář „Rozbalit do“ - adresář, do kterého se budou standardně rozbalovat soubory ze samorozbalovacího archivu. Vyberete-li „Použít& TEMP adresář“, soubory se rozbalí do Windows temp adresáře. Klikněte sem pro více informací o rozbalování.
Konflikt souborů - vyberte volby pro přepisování souborů se stejným názvem.
Hlavička - hlavička se zobrazuje v titulkovém pruhu okna při spuštění samorozbalovacího archivu
Po rozbalení spustit příkaz - zde zapište jméno souboru, který se má spustit po rozbalení souborů ze samorozbalovacího archivu (např. SETUP.EXE). Pokud by měly být se souborem použity i některé parametry (např. SETUP.EXE /net), musíte je od jména souboru oddělit svislou čarou. (SETUP.EXE|/net). Je-li parametrů více než jeden, nejsou další svislé čáry zapotřebí (např. SETUP.EXE|/net /test). Pozn.: Tato volba je určena pro zkušené uživatele. Není potřeba konfigurovat tuto volbu při tvorbě samorozbalovacího archivu.
Po dokončení zobrazit zprávu o úspěchu - umožňuje zapnout či vypnout volbu, zda se má zobrazovat zpráva o úspěšném rozbalení všech souborů.
Skrýt volby přepsání - skryje okno umožňující uživateli měnit nastavení přepisování.
Skrýt seznam souborů - skryje seznam souborů v samorozbalovacím archivu, takže uživatel nevidí, co samorozbalovací archiv obsahuje.
Neupozornit uživatele před rozbalením - tato volba vám umožní vytvořit samorozbalovací archiv, který se spustí automaticky. Pozor: Pokud je tato volba povolena, uživatel nevidí dialogové okno a neví co se při rozbalování přihodilo. Doporučujeme tuto volbu nepoužívat, je určena pouze zkušeným uživatelům.
Vymazat soubory automaticky po spuštění příkazové řádky - smaže soubory, které se rozbalí při spuštění příkazové řádky. Tato volba je k dispozici pouze v případě, že je zapnutá volba „Po rozbalení spustit příkaz“.
Až budete mít vše nastavené, klikněte na „OK“ a vytvoří se samorozbalovací archiv.
Pozn.: Je vhodné otestovat, zda je vytvořený samorozbalovací archiv funkční - PowerArchiver vám ověření sám ihned nabídne. Samorozbalovací archivy jsou kvůli kódu potřebnému k rozbalení spakovaných souborů asi o 40-260 kB delší, než „obyčejné, nesamorozbalovací“ archivy.